Muslimové: Nedovolíme extremistům definovat nás

Více než 200 muslimů, včetně tuctů amerických imámů a islámských učenců vydalo prohlášení odsuzující střelbu v orlandském nočním klubu.

Přesné motivy 29-letého pracovníka ostrahy Omara Matína jsou stále nejasné. Úřady ovšem tvrdí, že se radikalizoval prostřednictvím internetu a přísahal věrnost teroristické organizaci Dá’iš předtím, než byl v časných ranních hodinách zabit policií.

Útok znovu zatlačil americké muslimy do defenzivy jen několik dní poté, co truchlili nad smrtí a připomínali si bohatý život Muhammada Aliho, charismatického boxera, který, jak mnozí doufali, definitivně vyřešil otázku, zda jsou američtí muslimové schopni přijmout vícero různých identit.

Přečtěte si také:
Americký kněz o Orlandu: Škoda, že nebylo zabito více

Ve svém prohlášení muslimští učenci, imámové a vůdcové komunit, většinou z USA, tvrdí, že právě Ali a nikoli Dá’iš ztělesňují pravé hodnoty jejich víry. Také jasně odsoudili princip kolektivní viny, který činí všechny muslimy zodpovědné za teroristické útoky a varovali před zjednodušujícími pohledy, které stavějí Američany a muslimy proti sobě navzájem:

„Nedovolíme, extremistům, aby nás definovali, aby nás zakomponovali do jejich zvráceného obrazu, nebo mezi nás zaseli sémě nesváru. My jsme jediným národem, dovolte nám proto v dobré víře a lidské solidaritě odsoudit tuto extremistickou naraci a vyjádřit všeobecnou lidskost a vzájemný respekt pro svátost lidského života, kterou sdílíme také my.“

Americký celosvětově uznávaný muslimský učenec šejch Hamza Yusuf, předseda kalifornské Zaytuna College a zároveň jeden ze signatářů tohoto prohlášení promluvil na CNN jak ohledně útoku samotného, tak i o protimuslimské kampani republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Zpovídal ho Daniel Burke, který na CNN vede rubriku náboženství.

Daniel Burke: Prohlášení odsuzujících terorizmus již vzešlo z řad muslimů mnoho. Proč vydávat další?

Hamza Yusuf: Muslimové jsou neustále obviňováni z toho, že tento typ útoků neodsuzují, dokonce i přesto, že nemáme žádnou kontrolu nad tím, co lidé dělají. A oni nereprezentují ani mně, ani mou víru.

Nikdo nespojuje adventisty 7. dne s Davidem Koreshem, patřícím k odštěpenecké sektě adventistů, nebo celý judaizmus s Meirem Kahanem. Ale když se takové věci stanou, hází se špína na celé náboženství islámu. Jsme uvězněni v nepřerušitelném kolotoči událostí, odsouzení, dalších událostí a dalších odsouzení. A lidé se dál a dál ptají: „Proč muslimové tyto věci neodsuzují?“

DB: Jak se stavíte k pondělním vyjádřením Donalda Trumpa o islámu a terorizmu?

HY: On hraje velmi nebezpečnou hru, která ohrožuje na životech velmi mnoho lidí právě tímto neustálým drážděním nervů, dokud nepřeteče pohár trpělivosti. A my žijeme ve velmi citlivé a napjaté situaci. Sociální média přinášejí do hry zcela nový a bezprecedentní prvek, kterému ještě plně nerozumíme.

DB: Trump a prezident Obama se hádají o to, zda střelbu v Orlandu označit za „radikální islám.“

HY: Když jistý muž napsal politický manifest proti Vnitřnímu systému daňové kontroly a naběhl do budovy této instituce, byl shledán mentálně narušeným, dokonce i přesto, že šlo o jasně politický útok. To je dvojí metr, který zní: Pokud se jmenuje Muhammad, půjde automaticky terorizmus. Tento muž (Omar Matín) nebyl radikálním islamistou.

Pít nebo chodit do barů pro gaye, nebo do jakýchkoli barů, je v islámu zakázáno. Zdálo se, že je muslimem jen podle jména. Občas možná do mešity zašel, ale já tu žádný náboženský zápal neshledávám. (CNN již dříve informovalo o tom, že podle vyšetřovatelů střelec Matín gayclub Pulse navštěvoval internetové chatovací skupiny pro gaye).

DB: A co homosexuální komunita a muslimští gayové, kteří se mohou cítit zatlačeni mainstreamovým islámem na okraj?

HY: Jak jsme uvedli již v prohlášení k událostem v Orlandu, my zůstáváme oddaní abrahámovské morálce, ale nehodláme ji vnucovat ostatním. Amerika je o možnostech výběru, včetně možností výběru určitého životního stylu. V Koránu můžeme číst: „Nebudiž donucování v náboženství.“

DB: Ale co homosexuálové mezi muslimy?

HY: Podívejte, já nemám tu moc, abych vydával papežské dekrety. My podobný typ vnitřní struktury ve své tradici nemáme. Studoval jsem však tuto tradici – a velká většina muslimů by nikdy neakceptovala aktivní homosexuální životní styl jako nábožensky povolený. Nevidím, že by se něco takového dělo. Ale zároveň naše tradice nedává nikomu za právo vzít věci do vlastních rukou a nanutit někomu jinému svou verzi víry.

DB: Proč se učení muslimů o homosexualitě nemůže změnit? Je to proto, že Korán, který je považován za přímé slovo Boží, ji odsuzuje? 

HY: Korán je co se týče odsouzení tohoto aktu velmi explicitní a my máme velkou tradici právní vědy, která definuje toto jednání jako zakázané. Ale existovaly i fatwy, které povolovali lidem, kteří v sobě pocítí takové sklony, aby si ulevovali bez toho, aby se dopustili přímo tohoto činu. Tedy je jakési povědomí o tom, že se jedná o určitý lidský pud.

Já osobně mám nepokryté sympatie k lidem, kteří zápasí sami se sebou. Osobně jsem se setkal s mladými muslimy, kteří mi pověděli o svém boji. Nejsem si však jist, zda naše sympatie chtějí oni sami – oni chtějí plné uznání svého životního stylu, avšak mé náboženství mi praví, že toto přijmout nemohu. Ale také nemohu – a nechci – vnucovat své přesvědčení jiným, ať už slovně nebo jakkoli jinak. Nesnažím se lidi soudit.

DB: Co říkáte, když vám někdo z gayů mezi muslimy řekne o svém vnitřním zápase?

HY: Říkám, že jim nechci upírat či vyvracet jejich zkušenost, ale mým doporučením je nezapojovat se do chování mimo rámec toho, co je v náboženství povoleno. Vím, že lidé mohou žít v celibátu. Sám jsem tak mnoho let žil.

DB: Ale trest, který za homosexualitu některé islámskoprávní školy vyměřují, se může zdát docela tvrdý.

HY: Knihy islámské právní vědy nezmiňují žádný specifický trest za homosexualitu jako takovou. Tyto tresty jsou uplatňovány za jakékoli nepřístojné sexuální chování a vztahy, včetně zakázaných heterosexuálních vztahů, jako je cizoložství.

Ano, tresty jsou přísné, ale jsou to právní fikce, neboť je nemožné takový čin dokázat. Potřebujete čtyři svědky, kteří potvrdí, že viděli přímo (sexuální) akt vniknutí. Za jakých okolností byste byl schopen najít čtyři takové, kteří by před soudem dosvědčili přímo toto?

DB: Mnoho muslimů hořekovalo nad tím, že pozitivní ovzduší, které následovalo po smrti Muhammada Aliho se velmi rychle rozplynulo po střelbě v Orlandu. Vy jste na Aliho vzpomínkové akci byl. Jaké byly vaše pocity?

HY: Nejlépe to vystihl Dr. Sherman: Muhammad Ali učinil ráznou přítrž tvrzení, že nemůžete být Američanem a zároveň také muslimem. Minulý týden jsme to pocítili všichni. Vzpomínkovou akci si Muhammad Ali naplánoval sám a já sám jsem byl překvapen, nakolik byla zdůrazněna jeho náboženská příslušnost, dokonce i lidmi jiného vyznání.

Duch lásky, který na dva dny pohltil celé město Louisville byl podmaňující. Všichni se na všechny smáli a objímali se. Vypadalo to jako velký průlom v našich komunitách. A pak přišlo Orlando. Z neuvěřitelných výšin radosti jsme spadli do nejhubšího bahna zoufalství. Je to jeden krok vpřed, ale dva kroky vzad.

Původní verzi rozhovoru zveřejnila stanice CNN. Titulní foto: Hamza Yusuf, umar nasir, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0