Americký jazykovědec proslavený teorií metalingvistiky, filozof jazyka a spisovatel, ale také kontroverzní myslitel s neotřelými názory na americkou zahraniční politiku. To vše a ještě více je Noam Chomsky, jeden z nejcitovanějších intelektuálů dneška. Emeritní profesor massachusettského Institutu technologie i ve svých více než osmdesáti letech stále promlouvá, publikuje a tvoří.

Chomsky se narodil do dělnické, často nezaměstnané rodiny židovských aškenázských přistěhovalců ve Philadelphii ve 30. letech.

Noam Chomsky, polyhistor současnosti. Přehled oborů, ve kterých vyniká

Ve 40. letech nadaný mladík započal svá univerzitní studia hebrejštiny, zajímal se o arabštinu, ale magistraturu na radu jednoho ze svých učitelů nakonec obhájil z lingvistiky. Navzdory svému původu začal Chomsky postupem času stále více kritizovat izraelskou politiku vůči Palestincům a zahraniční politiku USA jako celek.

1. Teorie generativní gramatiky

Chomsky tvrdí, že gramatika každého jazyka je sumou znalostí vlastních mluvčím a stojící na společných zákonitostech, které jsou člověku dány instinktivně, dědí se a se kterými se člověk narodí. Malé děti gramatiku studovat nepotřebují a jazyk se učí velmi rychle s využitím jen několika základních pravidel. Generativní gramatická pravidla se týkají především bazálních principů syntaxe, ohýbání slov a jejich propojování do vyšších celků – vět a souvětí. Tuto teorii načrtl již ve své prvotině Syntaktické struktury z roku 1957 a dále ji rozvíjel.

Noam Chomsky, polyhistor současnosti. Přehled oborů, ve kterých vyniká

Chomsky je otcem moderních úvah o jazyku a gramatice. Veškeré moderní studie jazyka jsou zasazeny do jím vytvořeného paradigmatu. Generativní gramatika je nyní svým způsobem všemi jazykovědci konsensuálně přijímanou teorií. Chomsky definoval problémy, metody i směry moderního lingvistického bádání ve 20. století, které by bez něho neexistovaly.

Chomského poznatky o generativní gramatice našly i praktické uplatnění v počítačové vědě a staly se základem nové generace programovacích jazyků.

2. Kritika

Joseph Massad z Kolumbijské univerzity uvádí, že Chomsky se snažil odpovídáním na maily, které mu zabralo i 20 hodin denně, vyvážit problém demokratické cenzury zamezující přístup nepohodlných názorů do médií.

Noam Chomsky, polyhistor současnosti. Přehled oborů, ve kterých vyniká

Vícero editorů, novinářů a oponentů se shoduje, že Chomsky disponuje v dnešní době již vzácnou ctností soustředit se nikoli na osoby, ale na ideje, které tlumočí. Byť je jeho kritika mnohdy břitká a zdrcující, nikdy nezachází do osobní úrovně.

Chomsky nenapadá jen politiky, velké nadnárodní korporace a media, ale také vzdělávací instituce, které pro výše jmenované připravují lidský materiál, jak ukazuje ve své práci Vyrábění souhlasu.

4. Filozofie

Chomského filozofické úvahy vychází z předpokladu, že lidská řeč a jazyk konstruuje myšlení a způsob, jakým o světě uvažujeme, což se promítá i do naší komunikace a jednání včetně vědy, vzdělávacího systému a správy věcí veřejných. Jeho filozofické úvahy jsou čtivé a přístupné i publiku bez humanitního vzdělání, ale zároveň nepostrádají hloubku a v podstatě každá jedna myšlenka v nich je doložená.

Noam Chomsky, polyhistor současnosti. Přehled oborů, ve kterých vyniká

Kritici ovšem také poukazují na jistou těžkopádnost a neucelenost jeho prací, které se některým zdají jen jako masivní skrumáž faktů a poznámek pod čarou. Jiní kritici poukazují na to, že Chomsky spíše dekonstruuje koncepty jiných, než aby budoval své vlastní.

Chomsky mění pohled na to, jak uvažujeme sami o sobě. Otevírá oči a nastavuje zrcadlo, ve kterém jsme vidět jako pěšáci na šachovnici mocných, kteří s námi manipulují podle své libosti. Chomsky je v tomto jeho novém světě svému čtenáři průvodcem. Mění náš pohled na to, co znamená být rozumnou a kriticky myslící bytostí. Uvědoměním si toho dává do rukou nástroj ke změně sebe i svého okolí a zbraň v boji o svobodu.

Zadajte e-mail:

5. Dějepisectví

Alison Edgleyová připisuje Chomskému schopnost poskytnout faktograficky skvěle podložený alternativní popis reálných historických událostí, který se podstatně odlišuje od oficiální verze, kterou píší a následně světu předkládají vítězové, tedy mocnější strany diskursu, disponující silovou převahou.

Chomsky a bývalé Československo

Ve své knize Moc a teror se Chomsky ostře vymezuje proti sovětskému imperializmu a mapuje dopady intervence vojsk Varšavské smlouvy, která udusila reformní socialistické hnutí jara 1968. Uvádí případy tzv. sedmi statečných, kteří se účastnili demonstrace na Rudém náměstí v Moskvě a televizního hlasatele, který intervenci odsoudil v přímém přenosu a následně byl mocí odstraněn.

Během své poslední návštěvy v České republice v červnu 2014 poskytl Noam Chomsky rozhovor v pořadu Hyde Park Civilizace na ČT24. 4. června 2014 vystoupil také na pozvání Univerzity Palackého v kině Metropol. Besedy o politice a filozofii se účastnili také filozof Martin Škabraha a režisér a dokumentarista Vít Janeček. Debatu moderoval děkan filozofické fakulty Jiří Lach.

Použité fotografie: Dokumentární film Moc a znalost stanice Al-Džazíra

Zdieľať