Každé náboženství je možno vykládat způsobem mírumilovným i násilnickým.
Přiložené video zachycuje iniciativu buddhistického chrámu v Bangladéši, který pořádá iftár pro více než 500 postících se muslimů, které obsluhují samotní místní mniši.
Mnich Sudananda Mahathero říká, že je velmi smutné vidět lidi žebrat o jídlo. „My budhisté, muslimové i hinduisté zde žijeme pospolu a snažíme se, aby naše dobročinnost byla vidět všude okolo nás jako respekt vůči lidem v nejtěsnějším sousedství našich rodin,“ říká Mahathero.
„Ceníme si jich, jako si ceníme našich strýců, bratří a dědů. Toto soužití je součástí bengálské kultury po tisíce let. Bohužel se však šíří a sílí extremistické proudy, jejichž předmětem zájmu se postupně stávají chrámy i mešity. Jenže proč?“ ptá se.
Chrám je vzácným příkladem sociální angažovanosti a občanské soudržnosti v Bangladéši. Podobnou akci jeho mniši provedli již sedmým rokem.
Bangladéš oplývá nesmírnou rozmanitostí náboženského spektra i vnitřní diverzitou v rámci jednotlivých náboženských komunit, nicméně i zde v poslední době propuklo několik incidentů nepřátelského jednání vůči některým místním menšinám.
Opačná situace v Barmě
Zcela odlišná je situace v sousední Barmě, kde se většinoví buddhističtí Barmánci se již roky dopouštějí etnických čistek na nebudhistickkých menšinách, zejména na muslimech Rohingja na severozápadě země. Ultranaconalističtí mniši též vyzvali k bojkotu obchodů a firem vlastněných muslimy.
I když muslimům většinoví Barmánci upírají vlastní etnicitu, sami na ně odkazují jako na vyhraněnou skupinu lidí shodného vyznání a rasy, sdíleného jazyka a identity, kteří do myanmarské společnosti nepatří.
Hovoří o nich např. jako o Bengálcích (ve spisech jsou označováni jako „kautau kalar“, tj. přibližně „špinaví muslimové“).
Rohingjové se také stali obětí doložitelného násilí, včetně etnickou nenávistí motivovaných vražd, znásilňování, diskriminačních omezení, nucených prací a protiprávního věznění.
