Většinoví buddhističtí Barmánci se dopouštějí genocidy a etnických čistek na nebudhistickkých menšinách, zejména na muslimech Rohingja na severozápadě země. Ultranaconalističtí mniši též vyzvali k bojkotu obchodů a firem vlastněných muslimy.
Jeho posledním terčem se stala katarské telekomunikační společnosti Ooredoo (bývalý Q-tel). Ta odkoupila od norské firmy Telenor dvě licence k provozování mobilních linek v zemi. Informaci přinesla stanice Al Džazíra.
Mniši založili organizaci Nacionální barmánská mládež, přesvědčují lidi, aby nekupovali u této společnosti karty do mobilů, dokonce aby ani neodpovídali, když jim někdo z této sítě zatelefonuje. Vyhrožují dokonce i přerušením mobilních spojení.
Důvodem je fakt, že společnost je vlastněna lidmi z muslimské země. Mnich Barmuka, který za kampaň spoluodpovídá, tvrdí, že cílem je, aby buddhisté nakupovali zboží jen u přívrženců tohoto náboženství.
Již dříve proběhly nekonkrétní výzvy k bojkotu obchodů vlastněných muslimy. Ne všichni v Myanmaru však s bojkotem, motivovaným náboženským extremizmem a nacionalizmem, souhlasí.
V Myanmaru se šíří etnické násilí
V Myanmaru po svržení vojenské junty sílí vliv buddhistických ultranacionalistů a dochází k etnickým čistkám a pogromům na náboženské menšiny.
Nejvíce obětí si vyžádaly útoky většinových buddhistů na státem perzekuované muslimské Rohingje v severozápadním svazovém státě Rakhine, opakovaně označované za etnickou čistku, pogromy a genocidu.
Mnoho obyvatel neklidných oblastí uteklo za hranice do Bangladéše, Thajska či Malajsie. OSN označilo Rohingja za nejvíce utiskovanou menšinu na světě.
Evangelos Petratos, European Commission DG ECHO, Flickr, CC
