Poslední rozhovor s Edwardem Saidem, slavným arabským intelektuálem z Kolumbijské univerzity v New Yorku

0

Rozhovor byl původně zkrácen. Až nyní se na světlo světa dostal celý.

Tři mladí lidé – Ája ‚Alí, Rahaf al-Gámidí a Ajman ad-Durajs za pomoci čtvrtého kolegy Muhannada Nadždžára vynesli na světlo světa poslední rozhovor s arabským intelektuálem Edwardem Saidem. Zprávu o tom přináší arabská mutace Huffington Postu.

Byl to rozhovor pro BBC s Mikem Deebem z roku 2004. Navzdory své těžké chorobě a chemoterapii, kterou podstupoval, se Said cítil šťastný a ochotně k rozhovoru, který proběhl v pozdním létě roku 2002 svolil.

Rozhovor se konal v jeho kanceláři v kruhu jeho studentů na univerzitě. Tento rozhovor však byl zkrácen. Celý jeho záznam doposud nikdo nespatřil.

Kompletní, více než tříhodinový rozhovor v anglickém jazyce:

Tvrdohlavá osobnost

Někdejší profesor angličtiny a srovnávací literární vědy, Edward Said z Kolumbijské univerzity v New Yorku v něm hovořil nejen o Al Pacinových Arabech, ale i o svém dětství, životě, myšlenkách, knihách, o své vášni pro hudbu, knihy a přednášení.

Said o sobě hovořil jako o tvrdohlavé osobnosti, hovořil o tom, že se nikdy nevzdává a připustil, že se vždy vyznačoval odhodláním a vůlí.

Edward Said se vždy cítil tak trochu mimo dobu. Nikdy ovšem nelitoval, že se z Káhiry přestěhoval do USA. S radostí sdílel také své historky o vyučujících či svém otci a vysvětloval, jak ovlivnily a utvářely jeho vášeň pro výuku.

Palestinský problém

Said se v rozhovoru s nadšením věnoval také palestinskému problému, osobní známosti s Jásirem Arafatem a svým bitvám ve světě politiky. Mluvil o zápasu o mírový proces a běžnému dennímu životu Palestinců na okupovaných územích, nabízeje perspektivu vhledu do machinací pohánějících konflikt.

Obšírně vyprávěl také o tom, co cítí k palestinskému vedení, k Organizaci pro osvobození Palestiny a k mírovým dohodám z Oslo. Vysvětloval, proč jsou dle jeho názoru od začátku odsouzeny k nezdaru.

Edward Said, který mistrně ovládal angličtinu a napsal více než 20 knih, z nichž mnohé vzbudily kontroverze, byl mimo jiné přítelem argentinsko-židovského pianisty Daniela Barenboima, což dodává další rozměr jeho života a vrhá na tuto historickou osobnost nové, doposud netušené světlo.

Titulní foto: The Brooklyn Institute

Zdieľať