Funkční muslimská komunita v zemi zanikla, milice anti-Balaky provádí protimuslimské pogromy rozměrů „etnické čistky“ zejména ve venkovských oblastech, tvrdí nová zpráva prestižní organizace zabývající se lidskými právy.

V sedmi enklávách zajišťovaných mezinárodními mírovými sbory žije asi třicet tisíc muslimských věřících. Všichni ostatní muslimové mimo ochranu OSN jsou násilím křtěni, musí platit milicím, aby je nechali naživu, mají zakázáno se modlit, nesmí nosit své tradiční oděvy a je jim zakázáno opravit zničené mešity, cituje zprávu lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) stanice al-Džazíra.

Milice využívají politické vakuum ve Středoafrické republice (SAR) a vytrvale provádějí etnické čistky s cílem zbavit zemi jejího muslimského obyvatelstva, tvrdí ve své páteční zprávě o stavu menšinové politiky SAR mezinárodní lidskoprávní organizace se sídlem ve Velké Británii.

Podle vrchní krizové poradkyně Joanne Mariner jsou zbývající muslimové v západní polovině středoafrického území nuceni zříci své víry a vystavováni represím. Situace je nejhorší na odlehlém venkově, mimo dosah mezinárodních mírových sborů OSN, které stráží sedm dalších muslimských enkláv po celé SAR.

„Lidem je bráněno, aby vyjadřovali svou muslimskou identitu, pokud nejsou v chráněných enklávách, nemohou se modlit či se oblékat takovým způsobem, který by je jasně identifikoval jako muslimy,“ jmenuje Mariner a dodává, že „jejich přežití závisí na každodenním vyjednávání s bojovníky anti-Balaky.“ Mariner také uvádí, že mnoho muslimů bylo násilím donuceno k přijetí křesťanství.

Geneze konfliktu a stát, který selhal

Po převzetí moci nad hlavním městem Bangui ze strany rebelů z hnutí Seleka (které vedl muslimský politik) a sérii násilností s hnutím spojených milic v roce 2013 následoval také výbuch násilí ze strany jejich politických rivalů anti-Balaka (dosl. „anti-mačeta“) bojujících proti novému vedení.

Anti-Balaku tvoří zejména animističtí a křesťanští bojovníci, kteří se také systematicky zaměřují na místní muslimskou menšinu, kterou obviňují ze sympatií k hnutí Seleka.

Zpráva AI se zakládá na množství rozhovorů s obyvately Středoafrické republiky a shrnuje, že milice anti-Balaka „rozpoutaly násilnou vlnu etnických čistek za účelem vyhnání muslimů ze země.“

„Pokračující kolaps bezpečnosti a neustávající hrozba ze strany anti-Balaky pramení z absence státu,“ tvrdí Mariner, podle níž v SAR neexistují žádné pořádkové státní složky, které by normalizovaly situaci. I když intenzita násilí od konce roku 2014 postupně klesla, země zůstává s větší částí nestabilní a nebezpečnou.

Kolaps státního aparátu a křehká přechodná vláda vydala značné části chudé země na milost a nemilost milicí řádících v odlehlých oblastech vnitrozemí. Navzdory převažujícím tvrzením, že je třeba se již důkladně zaměřit na kořeny celé krize, obavy zůstávají.

Zničení mešit

V dubnu 2017 vyslanec USA prohlásil že téměř všechny ze 436 mešit v SAR byly v průběhu násilností zničeny. Americká velvyslankyně při OSN Samantha Power označila takovou devastaci za „dost šílenou a hrůznou.“ AI v páteční zprávě uvádí, že žádná mešita kromě těch v metropoli Bangui a ve městě Carnot, nebyla opravena.

Jedním z „nejmarkantnějších znaků sektářské animozity byla destrukce mešit na území celého státu,“ uvádí se ve zprávě.

Během konfliktu od března 2013 zahynulo více než šest tisíc lidí. „Klíčovým problémem je naprostý nedostatek bezpečí. Vláda chápe, že před sebou má ještě dlouhou cestu, ale potřebuje získat zpět kontrolu i nad těmito vzdálenými územími,“ uvádí Mariner.

Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) tento týden prohlásil, že více než tisícovka lidí stále pátrá po svých pohřešovaných příbuzných, od kterých byli odděleni po propuknutí vlny násilí.

„V této části země bylo ušetřeno bolesti nejistoty a odloučení od svých milovaných jen velmi málo rodin,“ říká Scott Doucet, předseda týmu středoafrické delegace ICRC, pověřený západními regiony.

OSN uvádí, že pomoc i nadále potřebuje 2,7 milionu lidí, což je takřka polovina obyvatel SAR. Z toho bylo více než půldruhého milionu zasaženo potravinovou nestabilitou.

Mezinárodně působící Úřad pro koordinování humanitární pomoci prohlašuje, že humanitární pracovníci musí nadále spoléhat na potravinové zdroje dostupné přímo namístě.

Organizace Lékaři bez hranic (MSF) již dříve uvedla, že středoafrické zdravotnictví se nachází ve stavu neutichajícího a chronického stavu nouze.

Přechodná vláda zemi spravuje od ledna 2014. Nové prezidentské a parlamentní volby jsou očekávány 18. října.

Titulné foto: Photo Unit, Flickr, CC

Zdieľať