Incident je další aférou, která zdvihla obočí mezinárodního obecenstva v souvislosti s přístupem Su Ťij k barmské muslimské menšině.

Aung Schan Su Ťij, po celém světě uznávaná pro své trpělivé a mírumilovné úsilí pro demokracii, které jí nakonec umožnilo počínaje následujícím týdnem převzít moc, má přece jen skvrnku na své pověsti.

Nová životopisní kniha odhaluje, jak barmská laureátka Nobelovy ceny Aun Schan Su Ťij v rozhovoru s muslimskou uvaděčkou z BBC Today Mishal Husain mimo záznam neudržela jazyk za zuby. Tématu se věnuje britský The Telegraph.

Podle této knihy ztratila Su Ťij sebekontrolu v delším interview s uvaděčkou BBC Today Mishal Husain a utrousila: „Nikdo mi neřekl, že rozhovor se mnou bude dělat muslimka.“

Odmítla odsoudit masakry

Kniha odhaluje, že 70-letá předsedkyně barmské Národní ligy pro demokracii odmítla odsoudit protiislámské nálady a masakry barmských muslimů, když se jí na to Husain, první muslimská reportérka 4. programu rozhlasu, během rozhovoru přímo dotázala.

Její odpověď zněla: „Myslím, že existuje spousta, spousta buddhistů, kteří z různých důvodů zemi opustili také. Toto je výsledkem našeho utrpení pod diktátorským režimem.“

Incident, který se odehrál v roce 2013 po rozhovoru o protimuslimském násilí, je poslední aférou, která zdvihla obočí mezinárodního obecenstva v souvislosti s přístupem Su Ťij k barmské muslimské menšině.

Její Národní liga pro demokracii vyrazila k vítězství ve volbách z listopadu 2015. Na její kandidátce se ovšem neobjevilo jediné muslimské jméno a její vláda nebude mít žádné muslimské ministry.

Také byla kritizována za své selhání v odsouzení perzekuce místní muslimské menšiny Rohingjů. 140-tisíc jich stále žije v nuzných podmínkách v táborech pro vnitřní přesídlence již déle než tři roky poté, co vypukly násilné střety s místní buddhistickou většinou.

Není bez předsudků

Zmínka v nové biografii s názvem Dáma a generálové: Aun Schan Su Ťij a barmský boj za svobodu, z pera novináře Petera Pophama představuje poslední náznak jejího přístupu k této otázce. „Myslel jsem si, že stálo za zmínku zachytit to i v knize, protože to jen posiluje rozporuplnost její pozice v této otázce,“ uvedl autor.

„Je třeba vážit si jí i jejího životního příběhu, její odvahy, ale nyní už nikdo nebude věřit, že je osobou bez jakékoli chyby, prosté jakýchkoli osobních předsudků a omezení.“

Nicméně autor sám nevěří, že by přímo Su Ťij sama trpěla předsudky vůči muslimům, vypichuje například, že její první vážnou známostí byl mladík z Pákistánu a že jedním z lidí, kteří ji přesvědčili, aby se odhodlala vstoupit do politiky, byl prominentní barmský muslimský intelektuál.

Autor věří, že v zemi, která z většiny zůstává protimuslimská, musela politička své osobní postoje držet v tajnosti, aby pro sebe a svou stranu získala podíl na moci. Očekává se, že moc převezme následující týden.

Nicméně pro samotné barmské muslimy je příběh daleko složitější. Mnoho z nich Su Ťij stále podporuje, ale u rostoucího počtu z nich sílí obavy, že nechová takové sympatie pro jejich požadavky, jak doufali.

Jak vystihl Mark Farmaner, který volební kampaň v Barmě sleduje, poté, co NLD nenominovala ani jednoho muslimského kandidáta se jeden místní muslim vyjádřil slovy: „Budeme NLD stále volit, ale zacpeme si přitom nos.“

Su Ťij v BBC: „Nikdo mi neřekl, že rozhovor se mnou bude dělat muslimka“

Foto: Foreign and Commonwealth Office

Kdo je Aun Schan Su Ťij

Narodila se 19. 6. 1945, studovala na univerzitě v Dílí a na St Hugh’s College v Oxfordu. Je dcerou barmského hrdiny boje za nezávislost. Dlouhá léta žila obyčejným životem jako manželka jistého britského akademika, se kterým má dva syny. Do své domoviny se vrátila v roce 1988, aby se postarala o svou nemocnou matku.

Záhy se objevila jako vůdkyně populárního prodemokratického povstání proti vojenské juntě a následně strávila celkem 15 let v domácím vězení, kam ji třikrát vykázala vládnoucí generalita mezi lety 1989 a 2011. Byla jí v nepřítomnosti udělena Nobelova cena a stala se nejznámější politickou vězeňkyní světa.

Její politická strana Národní liga pro demokracii nyní zvítězila se ziskem většiny hlasů v místních přelomových parlamentních volbách. Nicméně díky absentující novele ústavy nemůže vykonávat funkci prezidentky, neboť má rodinné příslušníky i v zahraničí.

Titulní foto: European Parliament, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Zdieľať