Arabská mutace Huffington Postu přinesla žebříček deseti nejznámějších z nich, kteří ve své době oslnili svět.

Egypt byl i ve 20. a na začátku 21. století svědkem vzestupu velkých vědců a techniků. Mnoho z nich svou rodnou vlast opustilo a působilo v rozvinutém světě, aby ve svých oborech dosáhli maximálních úspěchů a někteří doma i zůstali. Všichni ale shodně přispěli rozvoji a pokroku lidstva jako celku.

1. Mustafá Mušarafa: Teoretik nukleárního záření

10 nejchytřejších mozků moderního Egypta, kteří nejvíce přispěli k pokroku lidstva. Znáte je?

Mustafá Mušarafa. Foto: Wikimedia Commons

Narozen v provincii Dimját na severu Egypta v roce 1898. Zde také získal základní vzdělání. Po smrti svého otce se s rodinou odstěhoval do Káhiry, kde základní vzdělání dokončil a poté se rozhodl pokračovat na střední školu a univerzitu Dáru l-mu’allimín al-‚ujá, fakultu lékařskou a technologickou. Tu také po třech letech absolvoval s nejlepšími výsledky.

Na podzim 1917 podnikl cestu za dalším vzděláváním na Nottinghamské univerzitě ve Velké Británii, kde o tři roky později získal bakalářský titul z matematiky. V roce 1920 pokračoval na londýnskou King’s College, kde v roce 1923 získává také doktorát z filozofie vědy pod vedením světoznámého fyzika Charlese Thomase Wilsona, držitele Nobelovy ceny za fyziku za rok 1927.

V roce 1924 získává Mušarafa i čestný doktorát z Londýnské univerzity, prestižní vědecké ocenění, které bylo v jeho době uděleno jen 11 vědcům.

Poté se Mustafá Mušarafa vrací do Egypta na příkaz místní vlády, aby započal svou kariéru a vědeckou činnost na Fakultě přírodních věd. Byla mu ještě před 30. narozeninami také udělena cena pro nejmladšího profesora egyptských univerzit. Nicméně Mušarafa kontakt se zahraniční vědeckou obcí nikdy neztratil.

Když Mušarafa v roce 1950 zemřel, Albert Einstein prohlásil: „Nemohu uvěřit, že Mušarafa je mrtev. Naopak. On stále žije ve svém vědeckém odkazu. Potřebujeme talenty, jako byl on, je to velká ztráta, protože on byl génius. Sám jsem navázal na jeho výzkumy v oblasti jaderné energie. Je zajisté jedním z největších fyziků.“

10 nejchytřejších mozků moderního Egypta, kteří nejvíce přispěli k pokroku lidstva. Znáte je?

Mustafá Mušarafa. Foto: Phi Science Institute

Mušarafa byl teoretickým fyzikem, zabýval se měřeními ve vakuu, definovaném v souladu s Einsteinovou teorií relativity. Sledoval, jak se chovají pohybující se částice ve vakuu v gravitačním poli. Formuloval také několik zcela nových teorií popisujících radiaci slunečním zářením, kterými si vysloužil slávu po celém světě. Prokázal souvislost mezi radiací a elektromagnetickým vlněním a duální podstatu záření, které se někdy chová jako vlnění a jindy jako tok částic a může mezi oběma módy volně přecházet. Tato jeho zjištění vydláždila cestu k novým způsobům ochrany před radiací vyzařovanou radioaktivními materiály.

Jako jeden z mála rozpoznal tajemství štěpení atomu a uvědomoval si nebezpečí zneužití této síly pro válečné účely. Proto se sám stal jedním z velkých oponentů jaderného zbrojení. Jako jeden z prvních upozornil na možnost zneužití reakce termojaderné fúze pro výrobu vodíkové bomby.

Jako uznání za jeho přínos světové vědě po něm vláda Spojeného království pojmenovala studijní doktorský grant jako Newton-Mušarafův grant.

2. Samíra Músá – „Madam Curie“ Východu

10 nejchytřejších mozků moderního Egypta, kteří nejvíce přispěli k pokroku lidstva. Znáte je?

Samíra Músá. Foto: Huffington Post

Narodila se v západní části nilské delty roce 1917, číst a psát se naučila ještě před nástupem do školy. Její rodina se přestěhovala do Káhiry, aby jejich dcera získala co nejlepší vzdělání.

Dosáhla nejlepších výsledků na všech stupních vzdělání, na škole pro ni zřídili samostatnou laboratoř, kde talentovaná dívka pracovala. V prvním ročníku redigovala učebnici o algebře, kterou pak vydala na náklady svého otce.

Pro své vysokoškolské studium si Samíra Músá vybrala Přírodovědeckou fakultu, kde působila pod vedením svého učitele dr. Mušarafy. Studovala s vynikajícími výsledky, nejlepšími ve svém ročníku a její profesor jí zajistil také místo přednášející. Po skončení svých studií v Egyptě se vydala za dalším vzděláním do Británie a zde získala magisterský titul za práci o chování a reakcích plynů za vysoké teploty a posléze i doktorát v oboru radiologie a dopadů rentgenového záření na různé materiály.

10 nejchytřejších mozků moderního Egypta, kteří nejvíce přispěli k pokroku lidstva. Znáte je?

Samíra Músá na egyptské poštovní známce z roku 1999. Foto: Delcampe.net

Během svých výzkumů objevila rovnici doposud neznámou západní fyzice, díky které byli vědci schopni rozstřelovat jádra lehčích a lacinějších kovů, například mědi, což ovšem umožňovalo také výrobu mnohem levnějších jaderných zbraní, jež by nyní mohly být dostupné každému.

Podílela se na mnoha studiích zaměřených na mírové využití jaderné energie ku prospěchu člověka, zejména v lékařství k terapeutickým účelům roce 1948 založila Komisi pro atomovou energii. „Mým přáním je, aby radioterapie rakoviny byla tak levná, jako aspirin,“ prohlásila Samíra Músá.

Její studie se ovšem ztratily poté, co za záhadných okolností tragicky zahynula během své cesty do USA v roce 1952.

3. Mustafá Sajjid – krotitel nanočástic

10 nejchytřejších mozků moderního Egypta, kteří nejvíce přispěli k pokroku lidstva. Znáte je?

Mustafa Sajjid. Foto: Georgia Tech

Narodil se v západní části delty Nilu v roce 1933, spolu se svou rodinou se přestěhoval do Káhiry, aby měl lepší přístup k základnímu vzdělání. V Káhiře také pokračoval v dalším vzdělávání, studoval na univerzitě ‚Ajnu š-šams a ihned poté, co svá studia v roce 1953 ukončil, zde byl přijat také jako přednášející.

Zlomovým bodem v jeho životě se stal okamžik, kdy si v deníku al-Ahrám přečetl inzerát oznamující, že USA vypsaly pro mladé egyptské vědce doktorantské stipendium. Mustafá Sajjid se chopil příležitosti, odešel z Egypta, v Americe se také oženil a poté se na přelomu 60. a 70. let vrátil do Egypta. Místní nový zákon však neumožňoval jmenovat do akademických funkcí ty, kteří vystudovali v zahraničí, takže se nemohl uplatnit jako vysokoškolský vyučující. Proto své plány přehodnotil.

Dále studoval na vícero prestižních univerzitách v USA – na Yaleu, Harwardu, kalifornském Institutu pro technologii a nakonec i na Institutu pro technologii v Georgii, kde ve funkci nahradil Julia Browna.

10 nejchytřejších mozků moderního Egypta, kteří nejvíce přispěli k pokroku lidstva. Znáte je?

Mustafa Sajjid při udělování Národní medaile za vědu v roce 2007. Foto: Georgia Tech

Poté, co jeho manželka zemřela na rakovinu, rozhodl se zasvětit svůj život hledání účinné a efektivní léčby bojující proti nádorovým buňkám a experimentoval s nanočásticemi zlata, které vpravil pacientům injekčně. Poté, co je ozářil, tyto částice produkovaly teplo, jež zabíjelo rakovinné buňky.

V roce 2008 získal ocenění medailí americké Národní nadace pro vědu a 28. 1. 2009 také egyptský Řád Republiky prvního stupně.

Byl jmenován prezidentem Barackem Obamou za člena Národní rady pro vědu, prestižního akademického tělesa sestávajícího se z dvanácti předních vědců vybraných přímo prezidentem, která každoročně uděluje národní ocenění nejúspěšnějším vědcům v zemi.

4. Magdí Ja’kúb – lékař srdcí

10 nejchytřejších mozků moderního Egypta, kteří nejvíce přispěli k pokroku lidstva. Znáte je?

Magdí Ja’kúb. Foto: live-misr.com

Narodil se v roce 1935 ve východní části nilské delty a zdědil po otci lásku k medicíně. Jeho otec byl všeobecným chirurgem.

Nastoupil na Lékařskou fakultu Káhirské univerzity a po jejím absolvování působil jako asistující chirurg na Oddělení pro operace hrudníku v nemocnici Kasru l-‚ajní. Poté, co se mu v roce 1962 naskytla příležitost vycestovat do Velké Británie, vydal se získat atestaci do zahraničí. Ve Spojeném Království se stal členem tří prestižních lékařských organizací působících při vyhlášených medicínských školách – Britském chirurgickém učilišti v Londýně, Královském chirurickém učilišti v Edinburghu a Královském chirurgickém učilišti v Glasgow.

Díky svým výjimečným a skvělým vědeckým i profesním výsledkům získal krátce po sobě významné akademické pozice, stal se v roce 1972 přednostou Kardiochirurgického oddělení, poté v roce 1986 profesorem kardiochirurgie v Bromptonské nemocnici v Londýně, o rok poté prezidentem Nadace pro péči o srdce, profesorem kardiothorakální chirurgie na Londýnské univerzitě. Pracoval i ve výzkumu a také ve výuce začínajících lékařů jako emeritní ředitel a konzultant Královského medicínského učiliště v pákistánském Láhauru a poté navíc i prezidentem britské Nadace pro péči o srdce a plíce.

10 nejchytřejších mozků moderního Egypta, kteří nejvíce přispěli k pokroku lidstva. Znáte je?

Magdí Ja’kúb v Centru pro výzkum kardiovaskulárních chorob v Kanadě. Foto: MBC.net

V posledních letech se vrátil do Egypta a věnoval svůj talent pro charitativní práci. V Asuánu zbudoval soukromou nemocnici pro léčbu dětí se srdečními vadami.

Dr. Magdí Ja’kúb se podílel na první transplantaci srdce v roce 1980 a dalšího historického úspěchu dosáhl v roce 1986, kdy u jednoho a téhož pacienta úspěšně transplantoval současně srdce i plíce.

Se svým lékařským týmem dokázal z kmenových buněk vypěstovat srdeční chlopně. Tento objev do budoucna může umožnit léčebné využití uměle vypěstovaných částí orgánů.

V roce 1985 se stal profesorem kardiochirurgie a v roce 1991 byl oceněn britskou královnou udělením šlechtického titulu sira. V roce 2011 mu též byla udělena egyptská Velká medaile Nilu.

5. ‚Issám Haggí – objevitel vody na Marsu

10 nejchytřejších mozků moderního Egypta, kteří nejvíce přispěli k pokroku lidstva. Znáte je?

‚Issám Haggí. Foto: Huffpost.com

Narodil se v libyjském Tripolisu, kam se jeho otec přestěhoval kvůli zaměstnání. Haggí v Egyptě nepřebýval trvale, ale vystudoval zde na Káhirské univerzitě na Katedře astronomie, kde ukončil studium v roce 1997.

Poté vycestoval do Francie, kde získal magistraturu v naukách o vesmíru v roce 1999 a poté v roce 2002 doktorát. Jeho doktorská práce byla první odbornou publikací o objevech planet a měsíců, kterou napsal Egypťan.

10 nejchytřejších mozků moderního Egypta, kteří nejvíce přispěli k pokroku lidstva. Znáte je?

‚Issám Haggí odetý v koncepte marťanského skafandra. Foto: Haughton Mars Project Research, Flickr

Na základě svých výzkumů v oboru objevování planet se v roce 2003 připojil k týmu kosmické agentury NASA pro výzkum vesmíru.

Tento tým se podílel na vypuštění výzkumné kometární sondy Rosetta vypuštěné 3. 3. 2004 ke kometě 67/P Čurjumov-Gerasimenko, pohybující se nyní jako satelit této komety, fotografující její povrch a zkoumající jeho složení.

Arabská liga a americký časopis Times Pittsburgh jej označují za jednoho z nejdůležitějších intelektuálů Egypta i celého světa. Je držitelem bezpočtu vědeckých ocenění a poct, zejména za objev vody na Marsu.

6. Hátim Zaghlúl – spolutvůrce technologie Wi-Fi

10 nejchytřejších mozků moderního Egypta, kteří nejvíce přispěli k pokroku lidstva. Znáte je?

Hátim Zaghlúl. Foto: Devoxx Morocco, YouTube

Narodil se v Gíze v roce 1957, kde také získal základní vzdělání. Poté nastoupil na Fakultu technologie při Káhirské univerzitě a poté studoval aplikovanou matematiku na univerzitě ‚Ajnu š-šams.

Po svém příjezdu do Kanady pracoval jako asistent na univerzitě v Calgary v provincii Alberta, kde také přednášel a získal titul magistra v oboru fyziky v roce 1985. Poté vyučoval statistiku na Athabaské univerzitě a následně působil jako výzkumný pracovník pro kanadskou telekomunikační společnost Telus.

Během své kanadské stáže se účastnil založení muslimského komunitního centra MCFC v Calgary a budování první islámské školy v Calgary v roce 2000. Pomáhal také se zbudováním Islámského centra služeb v budově s prostorem 94 000 čtverečních stop. Přispíval i do měsíčníku vydávaného místní muslimskou komunitou.

Hátim Zaghlúl je nyní předsedou a výkonným ředitelem obchodní společnosti IPL Media, která se specializuje na konzultace, služby a vývoj v oblasti internetu a mimo jiné vyvíjí a prodává také aplikace a hry pro mobilní telefony.

Spolu se svým přítelem Dr. Michelem Fattoushem se podílel na vynálezu bezdrátové technologie dátového přenosu, Wi-Fi.

Získal cenu Svazu elektronického průmyslu EIAA Alberta v roce 1993 a v roce 2003 i cenu Wemmie, udělovanou Mezinárodním svazem pro telekomunikaci. Je také držitelem ceny časopisu Alberta Venture Magazine za rok 2004.

7. Ahmad Zawíl – muž, jenž zachytil femtosekundu

10 nejchytřejších mozků moderního Egypta, kteří nejvíce přispěli k pokroku lidstva. Znáte je?

Ahmad Zawíl. Foto: Douglas A. Lockard, Wikimedia Commons

Narodil se v gubernátu Buhajra v Egyptě v roce 1946. Zde prožil také své dětství a mládí a získal i základní a středoškolské vzdělání. Později se přesunul do Alexandrie, kde studoval na místní Fakultě přírodních věd.

Několik měsíců poté, co zde získal místo přednášejícího, odjel na stipendijní pobyt do USA, kde na Pennsylvánské univerzitě získal doktorát za práci zabývající se laserovými paprsky.

Svou kariéru výzkumníka započal na kalifornské univerzitě v Berkeley. Poté pokračoval na kalifornském institutu pro technologii Caltech, jednom z největších vědeckých pracovišť v USA. Zde zastával vícero akademických a vědeckých funkcí, stal se také starším profesorem chemie, což je nejvyšší ocenění, které je v tomto oboru v Americe možné.

Vyvinul zobrazovací metodu umožňující s využitím laseru sledovat pohyb částic při jejich vzájemných srážkách dokonce i v časovém intervalu jediné femtosekundy (tzn. 1.10 -18 sekundy).

10 nejchytřejších mozků moderního Egypta, kteří nejvíce přispěli k pokroku lidstva. Znáte je?

Ahmad Zawíl. Foto: Eureka Science Magazine

Nyní pracuje s týmem lékařských specialistů na využití těchto technologií v léčbě různých onemocnění.

Je držitelem Nobelovy ceny za chemii pro rok 1999. Jím vyvinuté postupy pomáhají v rychlé diagnostice řady chorob. Je také držitelem ceny německého Institutu Maxe Plancka a Mezinárodní ceny krále Fajsala za vědu, ceny Leonarda da Vinciho a egyptské Medaile Nilu.

8. Fárúk al-Báz – egyptský vědec číslo 1

10 nejchytřejších mozků moderního Egypta, kteří nejvíce přispěli k pokroku lidstva. Znáte je?

Fárúk al-Báz. Foto: 1001 Inventions

Narodil se v provincii Dakahlíja Born v roce 1938, po získání základního vzdělání studoval na Přírodovědecké fakultě univerzity ‚Ajnu š-šams v Káhiře. Titul magistra obdržel v oboru geologie na Americkém mineralogickém institutu v Missouri. Zde za vynikající magisterskou práci také získal ocenění a čestné členství v prestižní asociaci Sigma Xi a připojil se tak k pěti dalším egyptským geologům. Následně obdržel v roce 1964 v USA také doktorát z ekonomické technologie.

Svou kariéru sice začal v laboratoři, ale většího věhlasu nabyl ve Washingtonu jako vrchní dohlížitel při plánování výzkumu povrchu Měsíce. Poté založil a řídil Centrum pro výzkum Země a planet při Národním muzeu atmosféry a vesmíru, působícího v rámci smithsonianského institutu ve Washingtonu. Poté se připojil k nadaci ITEC pro fotografická zařízení v Lexingtonu ve státě Massachusetts, načež se stal ředitelem komise pro vnější styk při americké Bostonské univerzitě. Vyvinul také skenovací technologie využité pro studium některých archeologických nálezů ze starověkého Egypta.

10 nejchytřejších mozků moderního Egypta, kteří nejvíce přispěli k pokroku lidstva. Znáte je?

Fárúk al-Báz prechádza mesačné mapy spolu s Ronaldom Evansom a Robertom Overmyerom. Foto: NASA

Podílel se na tréninku kosmonautů, kteří se v rámci mise Apolla 15 zúčastnili letu k Měsíci, aby tam odebrali vzorky hornin. Stanovil a definoval i vědecké termíny, které byly použity i na tiskové konferenci s reportéry po návratu z mise Apollo k Měsíci.

Za Apollo byl také oceněn, získal zvláštní Medaili za vědu, spolu se svým týmem zkoumajícím Měsíc také ocenění z NASA. Další ocenění pak získal za společný americko-sovětský projekt série Apollo. Je držitelem 31 různých ocenění.

9. ‚Izza Fajjád – přeměnila odpad na palivo

10 nejchytřejších mozků moderního Egypta, kteří nejvíce přispěli k pokroku lidstva. Znáte je?

’Izza Fajjád. Foto: Girl Museum

Tato mladá Egypťanka, které je jen něco málo přes dvacet let, dokázala přeměnit plastové odpady na organické palivo a za objev této technologie získat první místo v prestižní Soutěži projektů mladých vědců, pořádané EU.

V současnosti studuje petrochemickou technologii na univerzitě v Alexandrii.

Její projekt je založen na novém a inovativním způsobu těžby jednoduchých plynných uhlovodíků z plastového odpadu. Ty jsou dále přeměňovány na etanol, který slouží jako organické palivo. Zásadním předpokladem k úspěchu celého procesu byl objev klíčového katalyzátoru, jehož základní složkou je bentonit vápenatý.

‚Izza Fajjád věří, že průmyslové zavedení tohoto chemicko-technologického procesu může každoročně přinést zisk 163 milionů dolarů z prodeje organických paliv a dalších recyklovaných chemických surovin získávaných touto cestou z odpadu.

10. Muhammad Rámí Ma’rí

10 nejchytřejších mozků moderního Egypta, kteří nejvíce přispěli k pokroku lidstva. Znáte je?

Muhammad Rámí Ma’rí. Foto: Youm7.com

Narodil se v katarské metropoli Dauhá v roce 1981, studoval Egyptské jazykové lyceum a poté se vrátil do Egypta, aby zde studoval na Přírodovědecké fakultě v Káhiře, na Katedře geologie a věd o Zemi. V roce 2005 odcestoval do německého Wurtzburgu, kde posléze získal titul magistra v oboru vesmírné technologie a programování.

Poté začal svá studia na univerzitě Paula Sabatiera ve francouzském Toulouse a na švédské univerzitě Julia, kde získal další dva magisterské tituly z astrofyziky a vědy o planetách. Ve své magisterské práci se věnoval využití gama paprsků pro studium povrchu Marsu.

V roce 2008 jej ocenili odborníci na studium sluneční soustavy z německého Institutu Maxe Plancka a přibrali ho do svého týmu. Po třech letech, které mezi nimi ztrávil, získal doktorát v oboru výzkumu planet za práci ohledně využití dálkové senzorické techniky k vyhledávání termálních pramenů na Marsu a v roce 2011 Ma’rí institut opouští a vydává se na univerzitu ve švýcarském Bernu.

10 nejchytřejších mozků moderního Egypta, kteří nejvíce přispěli k pokroku lidstva. Znáte je?

Muhammad Rámí Ma’rí. Foto: Momken, YouTube

Muhammad Rámí Ma’rí byl členem týmu, který vyslal výzkumnou kometární sondu Rosetta, vyslanou v březnu 2004 ve spolupráci ESA a NASA k Čurjumově-Gerasimenkově kometě a podílel se i na vyslání výzkumných sond Mars Odyssey a Phoenix k Marsu.

Zdieľať